Strakonický hrad je jedinečný tím, že v jeho budovách, zdech a uspořádání můžeme sledovat vývoj architektury od dvanáctého až do konce minulého století. Přes všechny proměny si zachoval výraz mohutného hradního komplexu a neztratil charakteristické znaky hradní architektury, chráněné soutokem dvou řek a hlubokým příkopem, kdysi napájeným z nedalekého rybníka.
Tato ojedinělá výtvarná památka souvisí se stavebními počiny Bavora III. Světský motiv připomíná vratkost osudu a nestálou přízeň paní Štěstěny. Strakonická malba vznikla kolem roku 1310. Na kole štěstěny se ocitl i sám Bavor III. Na vrcholku jako zvíkovský purkrabí a respektovaný mocný šlechtic, záhy však po nástupu Rudolfa I. Habsburského na trůn jako zemský škůdce a oběť nečistého úskoku jiného šlechtice, aby opět vystoupal nahoru jako příznivec nového krále Jana Lucemburského.
Hradní palác na počátku 16. století rozšířil velkopřevor Jan z Rožmberka a dnes navazuje na budovu kapitulní síně a děkanství. Renesanční přestavbu a vzhled dokládá tzv. malý rytířský sál s trámovým stropem, erby na stěnách a s prejzovými kamny. Dalším dokladem renesanční přestavby hradu je arkýřová věž Jelenka, určená pro stolování panstva po lovech na jeleny ve strakonických revírech. Velká přestavba hradu z 15.–16. století určila současnou podobu. V době, kdy hrad ztratil vojenský význam, rozšířili hradní palác a přistavěli k jižní stěně věž Jelenku. Ve třetím patře renesanční stavby se dochovala reprezentační místnost, která upoutá světlostí, výklenky, velkými okny a trámovým malovaným stropem s pozlacenými hřeby.
Příslušnost velkopřevora k mocnému rodu Rožmberků připomíná fragment nástěnné malby zobrazující erbovní růži rodu. Zatímco se panstvo veselilo v Jelence, vysedávali panoši v předsálí zvaném mázhaus a čas si krátili malováním a psaním různých nápisů po zdech. Vedle mázhausu je dodnes zachovaná černá kuchyně, která je součástí prohlídky muzea.
Z ptačí perspektivy
Celá staletí se na kamenném ostrohu nad soutokem Otavy s Volyňkou ve Strakonicích vypíná středověký hrad. Mohutný komplex s gotickou věží Rumpál je dnes národní kulturní památkou a tvoří nezaměnitelnou dominantu našeho jihočeského města. Vznikl již ve 13. století a nikdy nebyl uzavřeným objektem, vždy patřil k městu a žil s ním.