Kapitulní síň a ambity

Směrem západním navazuje na kostel ambit, křížová chodba, která patří k nejstarším částem hradu. Své počátky má ve 13. století, ale při archeologických výzkumech se objevily ve spodních vrstvách zbytky církevní stavby a pohřebiště z 11.-12. století.


Kapitulní síň a ambit

Zaklenutí ambitu a část nástěnných maleb na stěnách můžeme datovat do počátku 14. století (mj. i postavy sv. Filipa a Jakuba v kapitulní síni).

Christologický cyklus v ambitu zobrazuje apoštolskou činnost Kristovu, v jižním poli je výrazná pozdější malba Panny Marie Ochranitelky. Vrchol výzdoby klášterních interiérů nastal až kolem roku 1340, kdy byla postupně realizována III. etapa výzdoby ambitu, kapitulní síně i kostela.

Na celém díle jsou rozeznatelné rukopisy dvou domácích malířů (či spíše malířských skupin).

 

 

 

Kapitulní síň a ambit

Zásluhy na velkolepé výzdobě těchto prostor měli nejen maltézští rytíři, ale i tehdejší majitel další části hradu z rodu Bavorů Vilém ze Strakonic.

V západní stěně zaujme návštěvníky zdobený raně gotický kamenný portál s dveřmi do kapitulní síně, dříve kaple sv. Jiří. Hlavní vstup z nádvoří je pod kruhovým oknem s kamenným ostěním s bobulemi.

V roce 2008 byly prostory kapitulní síně a ambitu vráceny do majetku Suverénního řádu maltézských rytířů. V současné době i tuto část vlastní Jihočeský kraj a spravuje ji Muzeum středního Pootaví. Prostory jsou veřejně přístupny v rámci prohlídkového okruhu Muzea středního Pootaví.

Z ptačí perspektivy

Celá staletí se na kamenném ostrohu nad soutokem Otavy s Volyňkou ve Strakonicích vypíná středověký hrad. Mohutný komplex s gotickou věží Rumpál je dnes národní kulturní památkou a tvoří nezaměnitelnou dominantu našeho jihočeského města. Vznikl již ve 13. století a nikdy nebyl uzavřeným objektem, vždy patřil k městu a žil s ním.